Větrný mlýn

Větrný mlýn
Větrný mlýn
Další fotky

Větrný mlýn nesloužil kupodivu k mletí mouky, ale smrkové, borové a dubové kůry. Ne že by v Třebíči chroupali chleba z dřevěné kůry; kůru používali ve formě prášku místní koželuhové. Jejich kůže byly vyhlášeny po celém kraji a kůry proto spotřebovávali velké množství. Přidávali ji do zvláštního louhu, do něhož namáčeli kůže a zbavovali je nežádoucích součástí, které by na kůži plesnivěly. Původně mleli kůru pro koželuhy třebíčští mlynáři, ale přidělávala jim tolik práce, že ani nestíhali umlít mouku. Cena za tříslo, jak se prášku z kůry říkalo, byla neúměrně vysoká a tak se bratři Budišovští, kteří vlastnili největší koželužnu v Třebíči, rozhodli, že si postaví vlastní mlýn na kůru. Tím ale jenom hnali vodu na mlynářskou ješitnost.

Třebíčští mlynáři se zalekli, že přijdou o část příjmů a podali proti návrhu stavby stížnost k městské radě. Prý, že klapání mlýna bude plašit koně, že dřevěný mlýn dozajista vyvolá strašlivý požár, že prý nebyli pozváni k jednání a kdo kdy viděl, aby si koželuhové stavěli mlýn, to už si cukráři mohli usmyslet, že budou v Třebíči vyrábět mořské koráby, a že je to zkrátka celé nesmysl. Když jejich stížnost odmítla rada jako neopodstatněnou, odvolali se k vrchnosti a ta vyslala k prošetření případu vážené krajské komisaře. Mlynáři se před nimi tahali za vousy, klepali si na čelo, posypávali se moukou a všelijak naznačovali, že je mlýn na kůru proti přírodě, ale nebylo jim to nic platné. Komise stavbu mlýna povolila.

Mlýn byl postaven roku 1836 a stal se neodmyslitelnou součástí Třebíče i místních Betlémů, které jsou k vidění v Muzeu Vysočiny. Kůru mlel ovšem jenom půl století a jeho práci brzy převzal parní stroj. Od roku 1934 byl upraven jako bytový prostor a nájemníkům sloužil až do roku 1977. V tomto roce prošel rozsáhlou rekonstrukcí, byl znovu opatřen lopatkami a uveden do původní podoby. K mlýnu se dostanete po hlavní silnici vedoucí od Jihlavy. Přejedete koleje a těsně před dalším kolejovým přejezdem se dáte doprava. Mlýn se nachází hned vedle kolejí. Zatím je bohužel přístupný jen zvenku.

Památky UNESCO

Další památky

Volný čas

Informace

Jak se k nám dostanete
Hotel Solaster
Cena od: 675 Kč os./noc
Přidat hotel 
Víte že…

Víte, že se nad Máchovým jezerem tyčí hrad Bezděz? Kopec, na kterém je vystavěn, prý kdysi navršil zdejší mlynář, který vyhrál sázku nad čertem. Ti dva se vsadili o to, kdo nakupí více zeminy za jedinou noc…



Židovská čtvrť

Židovský hřbitov

Bazilika Sv. Prokopa